Imagen de https://laverdadnoticias.com/ultimas-noticias/mexico/quintana-roo-impulsa-a-mujeres-indigenas-con-programas-de-empoderamiento-y-cultura

U Nojoch Nu’uktil u Páajtalil Máasewal Kaajo’ob yéetel Afromexicanos

U k’ajóolil k-kuxtal, k-lu’um yéetel k-meyaj u ti’al jump’éel tsiikil kuxtal ichil u yich yóok’ol kaab. U chun u páajtalil máasewal máake’ leti’ u k’ajóoltik u bixil u kuxtal. Le Estadoo’ ma’ tu páajtal u ya’alik máax indígena wa máax ma’ai’; chéen unaj u k’amik u t’aan máak le kéen u ya’al: «Teen jump’éel máasewal máaken».

  • Kanáantik máasewal kaajo’ob: Le leyo’obo’ (Convenio 169 ti’ le OIT yéetel u Nojoch Leyil México) ku ya’aliko’ob k’a’anan u kanáantik máasewal máako’ob yéetel afromexicanos tumen úuchben k’iine’ jach p’ata’ano’ob paachil. Wa yaan jump’éel talamil ichil le leyo’obo’, unaj u yéeyal le bix jach ma’alob u ti’al u kanáantik u miatsil le kaajo’.
  • Ma’ u p’ataltal máak paachil (No discriminación): Mix máak unaj u p’ataltal paachil tumen u ch’i’ibalil, u t’aan wa u bixil u yich. Le autoridadobo’ unaj u beetiko’ob meyajo’ob u ti’al ka yantak jump’éel kett’aanil tu’ux tuláakal máak jump’éelili’ u beel.

K-meyaj yéetel k-nu’uktakil (Autonomía y Libre Determinación)

Le autonomíao’ ma’ u k’áat u ya’al u jats’uba máak ti’ u lu’umil Méxicoi’, ba’axe’ u páajtalil u yéeyik máak bix u k’áat u kuxtal ichil u kaajal.

  • K-usos yéetel k-costumbres: Le kaajo’obo’ yaan u páajtalil u bisiko’ob u nu’uktil u kuxtal (sistemas normativos propios). Le leyo’ob ku beetik le kaajo’ jach yaan u yóolal kex ma’ ts’íibta’ano’ob ichil le nojoch leyo’ob ti’ u gobiernoil le kaajo’.
  • Ma’ u sa’atal k-miatsil (Resistencia a la asimilación): Mix máak, mix u gobiernoil jump’éel kaaj je’el u páajtal u yóotik u k’éex u tuukul máasewal máak u ti’al u beetik beey mix máasewale’. K-páajtal k-a’alik: «Ma’ in k’áat in p’at in t’aan mix in miatsili'».

K-lu’um yéetel u k’áata’al k-tuukul (Territorio y Consulta Previa)

U ti’al máasewal máake’, le lu’umo’ ma’ chéen u ti’al ko’onoli’, leti’ u kuxtal, u ts’ak yéetel u tuukul.

  • Consulta Previa, Libre e Informada: Wa jump’éel empresa wa u gobiernoil México u k’áat u beet jump’éel nojoch meyaj (beey minería wa jump’éel nojoch beel) tu’ux kaja’an máasewal máako’obe’, unaj u k’áata’al u tuukul le kaajo’.
    • Previa: Utia’al ka beeta’ak táanil ti’ u káajal le meyajo’.
    • Libre: Sin ka ch’a’apachta’ak máak wa ka ja’asaj u yóol máak.
    • Informada: Unaj u t’a’anal máak ichil u maaya t’aan u ti’al ka u na’at ba’ax je’el u beetik le meyaj tu lu’umilo’.

Toj óolal yéetel Xook (Salud y Educación)

  • Xook ichil ka’ap’éel t’aan: Le palalo’obo’ unaj u xooko’ob ichil u maaya t’aan yéetel unaj u kaniko’ob u bixil u kuxtal u kaajilo’ob. Ma’ chéen u xookil k’áaxi’, ba’axe’ u xookil tsiikil.
  • Toj óolal: Unaj u yantal u tsiikil le j-ts’ako’obo’ yéetel le x-iimilo’ob k-meyajtik. Le toj óolalo’ unaj u baxal yéetel u na’atal máak, u wíinkilal yéetel u pixan.

K-patrimonio yéetel u ki’ichkelemil k-meyaj (Propiedad Intelectual)

Bejla’e’ yaan ya’ab nojoch empresao’ob ku yóotik u yoklo’ob u bordadoil k-nook’ wa u k’aayil k-kaaj. Le Leyo’ob bejla’o’ ku ya’aliko’ob:

  • Múul meyaj (Propiedad colectiva): Le diseñoobo’ ma’ ti’ jump’éel máaki’, ti’ tuláakal le kaajo’. Mix máak je’el u páajtal u ko’oniko’ob wa ma’ tu k’áataj u páajtalil ti’ le kaajo’ yéetel wa ma’ tu bo’otik u tojol.

U ja’atskab k’iinil le tecnologíao’ (Inteligencia Artificial)

Le áanalte’o’ ku t’aan xan ti’ le Inteligencia Artificial (IA). K’a’anan u yantal máasewal máako’ob ichil le tecnologíao’ u ti’al ma’ u p’ataltalo’ob paachil. Le IAo’ unaj u meyaj u ti’al u k’ajóoltaltal k-t’aan, ma’ u ti’al u p’atalkubao’ob paachil wa u k’a’abéetkunsa’al k-oochel sin k-páajtalili’.

¡K’ajóolt a páajtalil u ti’al a kanáantik a ch’i’ibalil!

Por. A.G. Información. Esta información se basa en la obra «Tus derechos en los pueblos y comunidades indígenas» (2025), coordinada por especialistas en la materia para fortalecer el conocimiento jurídico de las comunidades.

Deja un comentario